Do české pobočky mezinárodního vydavatelství jsem nastupoval krátce po maturitě. Byla to doba, kdy online teprve začínal. Nastoupil jsem už v červnu na pozici marketingového asistenta. Dal jsem přednost zkušenostem před umělým prodlužováním studentského života.
Po odchodu mého prvního šéfa jsem povýšil do pozice public relations manažera a mým nadřízeným se stal přímo ředitel vydavatelství Ivan Novotný.
V kostce
IDG Czech (2002 - 2006) – první roky v marketingu
Marketingový asistent / PR manažer
- Vydavatelství PC World, GameStar, Computerworld. Z blízka jsem poznal veletrhy, konference, budování vztahů s novináři (PR) i online.
- Zavedl jsem: newslettery pro PC World & GameStar, interní promo v podobě reklamních proužků a vlastních vstupních stránek. Během účasti vydavatelství na veletrhu přehledný soupis kontaktů, rolí a postupů pro řešení vzniklých problémů.
- Technický přesah: vnímal jsem limity tehdejších technologií (Flash, IBM Notes) a po technické stránce jsem navrhoval přechod na verzi webu, která se používá v dnešní době (beztabulkový layout).
- PR a krize: psal jsem tiskové zprávy ohledně nových vydání časopisů, změny v redakci a konferencích. Spolupodílel se na krizové komunikaci při vyloučení vydavatelství IDG z Unie vydavatelů.
Zodpovědnost v terénu: zvládnutí účasti na veletrzích, včetně řešení vzniklých situací bez dopadu na návštěvníky.
Start kariéry hned po ukončení maturity
IDG Czech byla česká pobočka mezinárodní vydavatelství počítačových časopisů, spadající do americké skupiny IDG (International Data Group). V době mého působení vydávala měsíčníky PC World, herní časopis GameStar, Business World, týdeník Computerworld a speciální vydání tematických časopisů. Kromě toho pořádali tematické konference jako třeba Fórum eTIME. Provozovali také webové podoby jednotlivých časopisů.
Mým úkolem bylo samostatně převzít organizaci účasti vydavatelství IDG na mezinárodním veletrhu Invex. Další náplní práce byla pravidelné informování novinářů o událostech či akcích, které se týkaly vydavatelství. Oba tyto cíle se podařilo naplnit.
Velmi intenzivně jsem v tomto období věnoval čas pochopení principů online marketingu. V této době jsem kupoval a přečetl jakoukoliv knihu, která na toto téma vyšla. Zajímal jsem se také tématu získávání návštěvnosti z vyhledávačů (SEO) a v tehdejší technologii IBM Notes spatřoval nevýhodu. Technologie totiž neumožňovala vytvářet hezké internetové adresy, což bylo tenkrát poměrně důležité. Samotný web IDG obsahoval technologii Macromedia Flash, která se o mnoho let později také ukázala jako nevyhovující a už v této době měla nevýhody.
Co bylo mojí náplní práce?
Zajištění účasti na veletrhu Invex / Digitex
Bez předchozích zkušeností jsem měl ve svých 19 letech na starosti kompletní přípravu účasti vydavatelství na veletrhu. Jednalo se o mezinárodní veletrh, kterého se v době největší slávy zúčastnilo 757 firem ze 16 zemí světa a který přilákal přes 152 tisíc návštěvníků. Vypomáhal jsem také při organizaci odborných konferencí a akcí pro VIP zákazníky.
Znamenalo to:
- vyjednávání se zástupci Veletrhy Brno
- ubytování pro klíčové zaměstnance vydavatelství a šéfredaktory
- řešení dodavatele stánku, ozvučení a hostesek
- reklamní předměty (tašky, trička…)
- a na místě řešit „cokoliv, co se pokazí“.
A že se vždycky něco pokazí.
Pamatuju si první ročník, kdy jsem běhal mezi pavilony, protože se pořád objevovalo něco nového — třeba nedorazilo ozvučení. U dalších ročníků jsem udělal jednoduchou věc, která ušetřila nervy všem: ještě před začátkem veletrhu dostal každý člen týmu „plachtu“ – soupis kontaktů, rolí a postupů. Když se stal problém, nemusel jsem běhat přes půlku výstaviště a dotyčného kolegu jsem odkázal na kontakty příslušného dodavatele.
Tohle je mimochodem jedna z nejpraktičtějších marketingových lekcí, kterou jsem si odnesl: vše probíhá snadněji, když práci delegujete na kolegy a neřešíte vše sami.
V rámci veletrhu jsem také úzce spolupracoval s kolegou, jehož úkolem byly konference. Později jsme pro tyto účely připravovali materiály pro účastníky a dokonce obvolávali zájemce. Přímo na akci jsem posléze zaskakoval za zvukaře a odbavil panelovou diskusi s tehdejším ministrem Vladimírem Mlynářem z Ministerstva informatiky. Na večírku IDG pro významné zákazníky jsem vítal nově příchozí a při jejich odchodu jim dával nachystané dárky.

Komunikace s médii
V roli public relations specialisty jsem připravoval tiskové zprávy pro novináře. Většinou se jednalo o oznámení nově vydávaných speciálů, upozornění na chystanou konferenci a v jednom případě krizovou komunikaci. Ta se týkala zrušení členství v Unii vydavatelů, které sdružovalo všechna důležitá vydavatelství. IDG nesouhlasilo se změnami ve zveřejňování dat o prodaném nákladu, proto přestalo poskytovat údaje organizaci ABC ČR. Unie vydavatelů na to reagovala vyloučením IDG ze svých řad.
Specifickou kapitolou byla komunikace s herními novináři. Touto cestou jsem se snažil podporovat magazín GameStar. V porovnání s Level a Score to měl GameStar složitější – mimo jiné proto, že s ohledem na rozpočet nedokázal k časopisu přikládat stejně atraktivní plné hry. Oba konkurenční tituly navíc těžily z větší komunity díky diskusním fórům a delší tradici.

Interní marketing
Pomocí interního reklamního systému jsem spravoval reklamní proužky, které se zobrazovaly návštěvníkům webů IDG. Reklamy jsem si vyráběl sám a postupně ladil tak, aby měly co nejvyšší účinnost. Cílem bylo podpořit prodej předplatného, případně aktuálních čísel.
Protože hlavní web vydavatelství běžel na technologii, která pro tyto účely nebyla ideální, vytvářel jsem pro promo vlastní vstupní stránky (mikrostránky). Byla to praktická cesta, jak obejít omezení a mít kampaň pod kontrolou.
Kromě toho jsem vymyslel a rozjel e-mailové zpravodaje pro GameStar a PC World. Rozesílka zahrnovala zhruba tisícovku odběratelů. Kontakty se sbíraly i přes web GameStar.cz a podařilo se mi prosadit, aby byla nabídka odběru součástí tištěného časopisu. Občas to přineslo nové zájemce do databáze. Rozesílku jsem tehdy řešil přes Group Mail Free. Z dnešního pohledu tomu chyběla měřitelnost, ale byla to dobrá škola práce s obsahem a databází odběratelů.
Domlouval jsem mediální partnerství s různými počítačovými veletrhy, na kterých jsem později zajišťoval i prodej časopisů. Stál jsem také za netradičními spolupracemi – například se mi podařilo dostat do CD přílohy rockovou kapelu Jaksi taksi.
Domlouval jsem také mediální partnerství pro film Experti. Tehdy to nevypadalo jako špatná sázka: ve filmu hráli Petr Čtvrtníček a Jiří Bartoška a marketingově nesl nálepku „od tvůrců Snowboarďáků“. Bohužel u diváků a odborné kritiky bohužel propadl. Když tento – podle žebříčku na ČSFD 463. nejhorší film – protrpíte až do konce, můžete v závěrečných titulcích vidět loga PC WORLD a GameStar.
Na den dětí jsme zase rozdávali starší čísla studentům z okolních škol, výměnou za propagaci na školách. Během povodní jsme na můj popud věnovali evakuovaným pražanům výtisky starších čísel. Cílem bylo lidem v evakuačních centrech aspoň trochu ukrátit čas. Zástupci center tu myšlenku přijali kladně, i když krok vyvolal určitou kontroverzi na internetu, hlavně v herní komunitě.
V té době jsem zároveň uvízl ve vydavatelství a byl dočasně odříznutý od domova. Zkusil jsem proto rozjet vlastní dobrovolnický web s informacemi o povodních. Byl to můj soukromý projekt, neměl s vydavatelstvím nic společného – a v podstatě jsem si na něm vyzkoušel, co znamená dělat denní zpravodajství v krizové situaci.
A ještě jedna drobnost z provozu: v době největších prázdninových veder jsem obcházel šéfredaktory a top manažery s pravidelným dotazem ohledně novoročních přání. Část z nich jsme posílali elektronicky, abychom ušetřili náklady.
Rozvoj portálů IDG
V rámci rozvoje jsem se dost intenzivně věnoval i sledování návštěvnosti. Jenže zapomeňte na Google Analytics – tehdy jsme měřili přes iAudit, případně přes službu eMerite. Díky školením od poskytovatelů těchto měření jsem se do toho mohl ponořit víc do hloubky a pochopit, jak se tehdy návštěvnost vyhodnocovala a co z těch čísel (ne)jde vyčíst.
Už tenkrát jsem vnímal důležitost vyhledávačů a viditelnosti ve vyhledávačích (SEO). Mimo jiné proto jsem navrhoval, aby vydavatelství začalo používat krátké URL adresy a po technické stránce tzv. beztabulkový layout.
V tomhle období jsem také po vzoru švédského portálu IDG připravoval projekt jednotného IT portálu, který by sdružil všechny magazíny na jednom místě. Na projektu probíhala spolupráce s firmou Tanger Infosystems (provozovatel Seznamka.cz a dalších webů). Model byl jednoduchý: Tanger přivede návštěvnost, IDG dodá obsah.
Podobný model později využil například Seznam.cz ve spolupráci s tehdejším vydavatelstvím deníku Právo: takto vznikly Novinky.cz. Přestože měl projekt podporu tehdejšího ředitele, narazil u šéfredaktorů — báli se kanibalizace tištěných časopisů.

Co mi ty začátky daly do dneška
Práce ve vydavatelství mi umožnila vnímat marketing komplexně: od online až po fyzický stánek na mezinárodním veletrhu nebo velké IT konferenci. Poznal jsem také fungování vydavatelství a práci odborných novinářů.
Když to přenesu do současnosti, nejčastěji se opírám o to, že:
- intenzivní samostudium tehdy dostupné marketingové literatury mi vytvořilo solidní znalostní základy, které jsem později rozšířil o praxi
- znám vše, co obnáší zorganizovat konferenci, večírek pro VIP klienty nebo účast na veletrhu (event marketing), zajistit potřebné reklamní předměty nebo domluvit mediální partnerství
- znám postupy pro komunikaci s novináři (PR)
- umím obcházet nevyhovující technická řešení